Podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona
Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu České republiky stížnost pro porušení zákona; nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky stížnost pro porušení zákona přípustná.
Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podnět ke stížnosti pro porušení zákona může podat kterákoli fyzická či právnická osoba, avšak stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti.
Splnění všech požadovaných náležitostí.
Podnět ke stížnosti pro porušení zákona (v písemné formě) lze adresovat přímo ministru spravedlnosti nebo rovněž státnímu zastupitelství, které je bezprostředně nadřízeno státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni.
Ministerstvo spravedlnosti - oddělení trestního přezkumu odboru justičního dohledu.
Jak bylo uvedeno shora, podnět ke stížnosti pro porušení zákona lze adresovat přímo ministru spravedlnosti nebo rovněž státnímu zastupitelství, které je bezprostředně nadřízeno státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni; toto státní zastupitelství podnět prošetří a společně se svým vyjádřením jej předloží ministru spravedlnosti, který o podání stížnosti pro porušení zákona, nebo o odložení tohoto podnětu rozhodne.
Ministr spravedlnosti podle svého uvážení stížnost pro porušení zákona podat může, ale nemusí; odložení podnětu ministrem není rozhodnutím podle trestního řádu ani správního řádu, takže se neodůvodňuje a není proti němu přípustný žádný opravný prostředek.
Z obsahu podnětu ke stížnosti pro porušení zákona musí vyplývat, které trestní věci se týká (označení nezákonného rozhodnutí datací a spisovou značkou konkrétního soudu nebo státního zastupitelství), přičemž v podání musí být současně rovněž ve stručnosti uvedeno, z jakých skutečností podatel dovozuje, že zákon byl porušen.
Podnět ke stížnosti pro porušení zákona lze podat v jakékoli písemné podobě.
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona není vázáno žádnou lhůtou, avšak musí směřovat do pravomocného rozhodnutí soudu či státního zástupce.
Délka přezkumného řízení je závislá na náročnosti potřebného šetření a nedá se předem přesně stanovit.
Pokud je současně ve věci podán návrh na povolení obnovy řízení či ústavní stížnost, přezkumné řízení se přeruší, čímž není dotčeno právo podatele podat ve věci s ohledem na výsledek těchto řízení podnět ke stížnosti pro porušení zákona nový.
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
Další činnosti nejsou stanoveny.
Postup při prošetřování podnětů ke stížnosti pro porušení zákona upravuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.
Vyřizování podnětů ke stížnosti pro porušení zákona se řídí rovněž interním předpisem, a to rozhodnutím č. 22/2009 ministryně spravedlnosti ze dne 13.7.2009, o vyřizování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, ve znění pozdějších rozhodnutí.
Odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti není rozhodnutím podle trestního řádu ani správního řádu, takže se neodůvodňuje a není proti němu přípustný žádný opravný prostředek.
Sankce nejsou stanoveny.
Nevyplněno
20.11.2015
Bez časového omezení.